Ve své celovečerní prvotině se režisérka Paula Ďurinová vydává mezi různorodé skalní útvary, aby se zde vyrovnala se ztrátou prarodičů. Různé fáze smutku se rozpínají mezi mořskými proudy, temnými jeskyněmi a sopečnou pustinou, zatímco v roklích rezonují struny autoharfy.